15.10.2014
Poslední dobou si říkám, že můj žaludek se nemůže rozhodnout co chce. Přes den odmítá bílkoviny (jakékoli - o tvarohu a jogurtu ani nemluvím) a místo toho pase po sacharidech. Po tréninku se zasekne a nechce pro jistotu vůbec nic. Právě po jednom takovém jsem do sebe dneska naházela alespoň kousek proteiňáku a brokolici s vajíčkem. Ještě je těžké odhadnout, jakou stranou to ze mě půjde.
Fakt je, že jsem trochu down, takže to může být taky celkem silný faktor ve výpočtech.
Ale aby tenhle zápis nebyl veskrze depresivní, snažím se s tím něco udělat. Zatím si pouštím nějakou optimistickou hudbu z dětských let a snažím se negativní móresy začíst něčím čtivým, když už ani skákání přes švihadlo nepomohlo. Fakt je, že jednou to poleví. Chce to jen vydržet. Vytrvat.
Tady jedna z písniček, kterou si aktuálně pouštím - pro případ, že by byl na tom někdo obdobně jako jsem já. Nicméně všem přeji, aby žádný povzbuzovák nebyl potřeba.
Džámata,
M.